web statisticsvisitor activity tracker

Zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu, která vidí cenzuru skoro všude a dotace pro „liberální neziskovky“ jako globální spiknutí. V Makaku Roku je to člověk, který by nejradši dal svobodu slova i lednici, kdyby mu připadalo, že chladí moc progresivně.

Vlastimil Veselý: muž, který vidí cenzuru i v návodu k lednici

Vlastimil Veselý je konzultant, publicista a spoluzakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP), zapsaného ústavu a think-tanku, který si dal za cíl bránit „svobodu slova“ především na digitálních platformách. V občance má MBA a Ph.D., v médiích pozici ředitele SOSP a v makak-univerzu roli člověka, který by svobodu projevu nejradši přiznal i ledničce – kdyby měla pocit, že chladí moc progresivně.

Veselý vystudoval Fakultu podnikatelskou VUT v Brně (Ph.D.) a MBA na Nottingham Trent University a přes dvacet let se pohyboval v mezinárodních projektech, inovacích a startupovém prostředí. V roce 2010 založil Brno Expat Centre, které se stalo důležitou platformou pro integraci zahraničních specialistů v Brně. Tehdy řešil, jak cizincům usnadnit život v Česku; o pár let později začal řešit, jak nás všechny zachránit před „cenzurou“ na internetu.

Společnost pro obranu svobody projevu: think-tank proti „cenzurnímu systému“

V roce 2020–2021 se Veselý spolu s Danielem Vávrou a Marianem Kechlibarem stal spoluzakladatelem Společnosti pro obranu svobody projevu. Organizace navázala na petici Stop cenzuře a konzervativní think-tank Institut 2080 a definovala svůj účel jako obranu svobody projevu na sociálních sítích a v digitálním prostoru. Formálně je SOSP zapsaný ústav, neformálně centrála všech, kteří mají pocit, že Facebook je nová Státní bezpečnost.

V oficiálních materiálech se Veselý objevuje jako ředitel SOSP a v rejstříku skutečných majitelů figuruje mezi klíčovými osobami ústavu. Společně s Vávrou a dalšími buduje značku, která sbírá „případy cenzury“, pořádá konference, vydává Zprávy o svobodě projevu a rozdává ceny za „obranu svobody projevu“ lidem a projektům, kteří často balancují na hraně dezinformační scény.

DSA, EU a „cenzurní byznys“

Jedním z Veselého evergreenů je kritika Digital Services Act (DSA) a evropské legislativy proti dezinformacím. V textech pro SOSP a v rozhovorech opakovaně tvrdí, že:

  • EU buduje „jazykovou kontrolu“ a cenzurní aparát pod pláštíkem boje proti nenávisti,
  • „fact-checkeři“ a „liberální neziskovky“ tvoří dotacemi živený cenzurní ekosystém,
  • a že DSA může být použit jako nástroj k politickému umlčování nepohodlných názorů.

V článcích typu „Jak EU financuje propagandu proti svobodě projevu“ SOSP rozpitvává grantové programy, think-tanky a projekty, které se věnují boji proti dezinformacím, a skládá z nich obraz „globálního spiknutí proti svobodě slova“. Kritici, například na Manipulátoři.cz, naopak upozorňují, že samotná SOSP ve svých výstupech často brání i zdroje označované jako proruské nebo dezinformační.

Od expatů ke „konzervativní kontrarevoluci“

Veselý se postupně stal hlavní veřejnou tváří SOSP: vystupuje na konferencích o „svobodě projevu“, v Senátu, v médiích i na akcích se stranou Svobodní. V jednom z propagovaných rozhovorů s Liborem Vondráčkem má motto: „Nikdo by nám neměl říkat, co smíme číst“ – a zní to přesně tak, jak makačí ucho očekává: mix oprávněné kritiky přestřelených regulací a dramatu o „novém komunistickém Československu“, které se teď jen jmenuje jinak a sídlí v Bruselu.

Na konferencích SOSP Veselý mluví o tom, že „konzervativní kontrarevoluce začala“, že „my jsme systém, oni jsou antisystém“ a že cenzurní legislativa je nástrojem elity, která se bojí svých občanů. Z dat, regulací a grantových schémat se stává politický thriller o svobodě, která visí na vlásku každého statusu.

Makak Rokem ověnčený „obránce“

V makačím panteonu má Vlastimil Veselý speciální poličku: není to řvoun z ulice ani facebookový konspirátor, ale úředně zapsaný obránce svobody projevu s logem, webem, cenami a konferencemi. Jeho ústav funguje jako prádelna narativů: co začalo jako stížnost na ban na Facebooku, končí v tiskové zprávě o systémové likvidaci svobody.

  • Spoluzakladatel a ředitel SOSP, think-tanku, který vidí cenzuru za každým rohem digitálního prostoru.
  • Bývalý tvůrce integračních projektů (Brno Expat Centre), který se proměnil v lovce „cenzurních případů“.
  • Hlavní tvář boje proti DSA a „EU cenzuře“ – v textech trpělivě staví EU jako epicentrum jazykové kontroly.
  • Symbol kontrastu: člověk, který pomáhal cizincům v Brně, a dnes varuje před tím, že nám chtějí sebrat právo sdílet úplně cokoli.
  • Makak Roku v kategorii „institucionalizovaná paranoia“ – reprezentuje ty, kdo chtějí „svobodu slova pro všechny“ tak důsledně, že nakonec brání i to, co není ani fakt, ani názor, jen přeposlaný řetězák.

V Makaku Roku ho tedy můžeme představit jako člověka, který dokázal proměnit pocit, že nám někdo sahá na timeline, v plnohodnotný byznysový a ideologický model. A kdykoli přijde nový zákon o digitálních službách nebo další grant na mediální gramotnost, můžeme si být jistí, že někde v Brně už se otevírá další text o tom, jak „oni“ chtějí umlčet „nás“.

Zdroje