web statisticsvisitor activity tracker

Frontman kapely Ortel, jejíž písně balancují mezi vlasteneckým rockem a xenofobním zpěvníkem na demonstrace – a přitom sbírají nominace v anketách popularity. V Makaku Roku reprezentuje hudební větev: soundtrack k pocitu, že „dřív jsme byli pánem ve své zemi“.

Tomáš Ortel: bard kulturních válek, soundtrack k „národní úzkosti“

Tomáš Ortel je frontman stejnojmenné kapely, která si vytvořila svébytné místo v českém veřejném prostoru: hudební produkce, která zároveň funguje jako protestní hymna, politický manifest i stmelovač dezolátní scény.

Jeho písně balancují mezi „vlasteneckým rockem“ a xenofobním playlistem na večerní demonstrace, přičemž se mu podařilo něco pozoruhodného: stát se hvězdou populárních anket, aniž by jeho repertoár někdy skutečně prošel hudební kritikou.

Hudba pro ty, kteří si myslí, že svět se zbláznil (a oni ne)

Ortel jako značka nestaví na experimentální tvorbě, ale na jednoduchém modelu:

  • přímé texty, které nepotřebují interpretaci,
  • jedna emoce na písničku – většinou strach nebo hněv,
  • pocit ohrožení jako ústřední kompoziční prvek,
  • melodie, které zvládne zahrát i začínající kapela ve zkušebně.

Výsledkem je hudba, která se neobtěžuje subtilností, ale zato funguje jako společenský katalyzátor frustrací.

Tam, kde jiní zpívají o vztazích, snech, radosti nebo bolesti, Ortel zpívá o tom, že „dřív bylo líp“, „národ je v ohrožení“ a „migrace je konec civilizace“.

Hudební ikona protestní scény

Na demonstracích funguje jako:

  • zpěvníček dezolátní morálky,
  • playlist k mávání vlajkami,
  • soundtrack k nespokojenosti,
  • hudební tečka každého protestu, kde se mluví o „záchraně národa“.

Jeho tvorba často říká přesně to, co chce publikum slyšet – a tím přestává být hudbou a stává se politickým nástrojem.

V tom je Ortel výjimečný: není to jen hudebník, je to kultura protestu v lidské podobě.

Makačí kvality? Ikona hudební sekce dezolátu

  • v každé písni dokáže pojmenovat „nepřítele“,
  • jeho texty fungují jako návod k frustraci,
  • umí rozjet davy, které touží po jednoduchých odpovědích,
  • je symbolem toho, jak hudba může sloužit politickým náladám.

Tomáš Ortel je makak roku v kategorii „hudební agitace pro unavený národ“. Pokud by Makak Roku měl mít znělku, pravděpodobně by byla od něj.

Zdroje