web statisticsvisitor activity tracker

Ombudsman, který se s chutí pouští do menšin, neziskovek i lidskoprávní agendy způsobem, že se někdy neví, jestli náhodou nekandiduje za SPD. V Makaku Roku je to „strýc, co všechno řekne na rovinu“ – hlavně tedy to, co ti ostatní z úcty k funkci radši neřeknou.

Stanislav Křeček: ombudsman, který by nejradši dělal ombudsmana jen většině

Stanislav Křeček je ombudsman, jehož působení v čele instituce na ochranu práv často připomíná přesný opak toho, proč byla instituce zřízena. Namísto neutrálního ochránce slabých a ohrožených skupin působí jako strýc z hospody, který se rozhodl, že si z kanceláře veřejného ochránce práv udělá komentátorské studio o tom, „jak to dneska mezi lidmi chodí“.

Během svého mandátu se s gustem pustil do menšin, neziskových organizací, migrantů i lidskoprávních témat, přičemž jeho vyjádření často znějí jako něco mezi programovým prohlášením SPD a sarkastickou glosou z okénka regionálního Facebooku.

Kritici mu vyčítají, že ignoruje doporučení expertů, bagatelizuje systémové problémy, relativizuje diskriminaci a mluví způsobem, který mnohdy vyvolává otázku, jestli zastává funkci ombudsmana – nebo opozičního poslance s volnou vázankou.

„Řeknu to na rovinu“ – začátek každého jeho problému

Křeček vystupuje jako člověk, který „mluví bez obalu“. To zní sympaticky, dokud vám nedojde, že většina těch obalů se jmenuje odbornost, citlivost a respekt k právům ostatních.

Ať už jde o Romy, ženy, LGBTQ+ komunitu, migranty, nebo o jakoukoliv skupinu, která má v Česku historicky ztížené postavení, Křeček obvykle zaujme názor, který zlehčuje jejich problémy a zveličuje jejich „povinnosti vůči většině“.

Jeho výroky v médiích často znějí tak, jako by reagoval na fiktivní pohoršené příběhy z chalupy, než na reálné statistiky a podněty lidí, kteří se na ombudsmana obracejí pro pomoc.

Ombudsman, který funguje jako antipod ombudsmana

Zatímco jeho předchůdci budovali instituci, která pomáhala zranitelným, Křeček posunul funkci opačným směrem: stal se obráncem většinového názoru.

Ve svých výstupech často kritizuje neziskovky, relativizuje problémy diskriminace a vnímá instituci spíše jako debatu s „rozumnými lidmi“, než jako odborný orgán pracující s legislativou a ochranou práv.

Křeček tak vytvořil unikátní styl: ombudsman, který zpochybňuje ombudsmanské myšlenky.

Makačí kvality? Bytelné jako dřevěný stůl v nádražní restauraci

  • „řeknu to na rovinu“ přístup, který ignoruje nuance a fakta,
  • trvalý boj s menšinami, které má podle funkce chránit,
  • neschopnost držet odstup mezi funkcí a osobními glosami,
  • záměna lidských práv za „zdravý selský rozum“ v jeho verzi.

Stanislav Křeček je makak roku v kategorii „antiodborný ombudsman“. Muž, který by si roli ochránce práv představoval nejraději tak, že chrání většinu před menšinami – a ještě si u toho zanadává do mikrofonu.

Zdroje