web statisticsvisitor activity tracker

Mladý politik Motoristů sobě, dříve aktivní na demonstracích a ve Svobodných, dnes poslanec, který by rád spojil „svobodu jednotlivce“ s velmi hlučnou averzí k Bruselu. Naděje nových časů, co se tváří jako rebel, ale sedí v lavici Sněmovny.

Matěj Gregor: Parlamentní mládě hledající státní kasičku

Matěj Gregor, narozený v roce 2002, patří mezi nejmladší tváře současné proti-systémové scény, které se dokázaly dostat z demonstrací a facebookových přestřelek až do Parlamentu České republiky. Jeho politická dráha vede od Svobodných přes Motoristy až k vlastnímu místu ve Sněmovně, kam se vyšvihl v říjnu 2025. Už mnohem dřív se ale stal jedním z výrazných řečníků na protivládních demonstracích, zejména na akcích spojených s Ladislavem Vrábelem nebo Jindřichem Rajchlem. Jeho styl kombinoval mladickou dravost, učebnicový odpor k establishmentu a perfektně dávkované rozhořčení, které dokázalo přitáhnout pozornost publika.

Na Václavském náměstí působil jako mikrofonová kometa: rychle se objevil, hlasitě zazářil a ještě rychleji si vybudoval vlastní okruh sledujících. Ačkoliv se nepodařilo doložit pověst o tom, že na některých demonstracích prodával odznáčky „proti bídě“ za 80 korun, historka se šíří mezi účastníky protestů jako folklór, který už dávno žije vlastním životem. A jak už to u českého protestního folklóru bývá, čím méně je to ověřitelné, tím lépe se to uchytí.

Gregorův vstup do vysoké politiky působí jako spontánní výhonek doby, kdy se aktivismus, memy a pseudopolitické značky prolínají s reálnou legislativou. V parlamentním prostředí vypadá jako někdo, kdo ještě pamatuje ceny lízátek podle barev, ale už má v rukou hlas o státním rozpočtu. Je to přirozené pokračování jeho přerodu z pouličního řečníka do oficiální instituce – jen tentokrát bez pódiových reproduktorů, zato s jednacím řádem.

Satiricky řečeno, Matěj Gregor připomíná člověka, kterého vyplivl sociální algoritmus. Styl mluvy, energie i přesvědčení vypadají jako výsledek absolutní optimalizace na protestní publikum. Na demonstracích působil, jako by měl v kapse startovací balíček „lidová nespokojenost pro začátečníky“ a k tomu dvě náhradní baterie do megafonu, protože nikdy nevíš, kdy se ti bude hodit druhé kolo rozhořčení.

Do Makaka roku zapadá dokonale. Je mladý, rychlý, formovaný ulicí, memy i sociálními sítěmi, a zároveň představuje unikátní fenomén této éry: aktivista, který stihl přeskočit rovnou do zákonodárné role, aniž by se stihl rozkoukat. Právě to z něj činí jeden z nejvýraznějších symbolů současné politické grotesky.