web statisticsvisitor activity tracker

Jindřich Rajchl je český právník, zakladatel strany Právo Respekt Odbornost (PRO) a poslanec za Svoboda a přímá demokracie (SPD). Ve veřejném prostoru se zaměřuje na protivládní protesty, dezinformační narativy a proruské tendence. V poslední době proslul zejména jako autor domácích videí. Má však i slušné komerční postavení.

Jindřich Rajchl - ďáblův advokát, který ojebal půlku republiky

Jindřich Rajchl je český politický aktivista, právník, bývalý fotbalový funkcionář a od října 2025 poslanec Poslanecké sněmovny.

V očích veřejného prostoru je Rajchl muž s hlasitými projevy, který se z haly fotbalové asociace přenesl na protestní pódia a odborářské barikádky.

Proč je nominován? 

U makaků je Rajchl v kurzu, protože s gustem skládá své evergreeny o „pravdě, kterou vám nikdo neřekne“, a přitom profesionálně stojí PROti všemu, co v politice dává alespoň zdání smyslu. Na detailech nezáleží. Pokud se jeho verze reality liší od reality, vina padá na realitu. Jindra si ji stejně přemaluje na barvu, která mu právě ladí k botám.

Jeho politické výjezdy mají zvláštní chemii: buď se na náměstí shromáždí hrstka věrných, kteří nadšeně naslouchají Jindrovým ozvěnám z paralelního vesmíru, nebo nepřijde skoro nikdo, a tehdy nastupuje vysvětlení: Rakušan, tajné služby, vyšší moc či imaginární vlak plný najatých provokatérů, co prý někde na Vysočině vykolejil do neviditelna. V předvolebním finiši se tato logika množila rychleji než letošní sarančata. A tak se stalo, že Lokální Opidium občas hostilo pět, šest podporovatelů a dentální soutěska se změnila v putovní relikvii.

Politika se mu mezitím proměnila v showbusiness, a showbusiness dostal nové DLC: domácí i komerční porno z rodinné dílny. Do soukromí se veřejnost podívala nechtěně, ale o to hlasitěji. Manželka vede paralelní quest line, Jindra si nasazuje parohy jako módní doplněk a skříň v bytě evidentně není dimenzovaná na dvanácteráka, který zpoza šatních dveří sleduje alternativní dějovou větev. Kdo je otcem — zvlášť u dětí — raději ponecháme v říši kvantové neurčitosti. Jindra se k problému nepostavil ani okrajově statečně. Zvolil klasickou strategii „zatloukat, zatloukat, zatloukat“ a snažil se přesvědčit veřejnost, že po republice může pobíhat prakticky neomezený počet lidí se stejnou tváří, na níž se jako ornament vyjímá trvale napnutý anální otvor. Všichni tito hypotetičtí dvojníci by měli totožný účes z nultých let, který Jindra zřejmě dál drží ve skříni pro případ, že by se vrátila éra diskoték s modrými LED pásky, a navíc i stejná znaménka a stejnou dentální soutěsku — tak prostornou, že by v ní pohodlně zaparkoval Patrik Nacher se svým dvojím metrem i příručním morálním kompasem. O tomhle zvláštním rodinném tichu jsme psali i v našem článku, kde jsme položili zcela legitimní otázku: může být Jindřich Rajchl dvojníkem Jindřicha Rajchla?


Ať je to tak či onak, Jindrův popis teorému Nekonečné opice vysloveně volá po tom, aby se ucházel o Makaka roku.

Dezolátní lid se mezitím rychle přeorientoval. Rodina už nemusí být „muž, žena, děti“, ale muž, žena, soused, pošťák a kdokoliv další, kdo se ocitne na správném místě a ve správný čas během obřadu Pon Farr. Pokud se v budoucnu objeví ještě nějaké homosexuální porno s Jindrou v hlavní roli, tradiční hodnoty projdou pravděpodobně dalším prudkým rebootem, po kterém se zřejmě začne řešit, proč mezi sebe nepustit psa, když je to nejlepší přítel člověka.

Rajchl si libuje v kožených botách, lesklém Porsche a také ve schopnosti obklopit se kauzami jako sběratel limitovaných edic. Tenisové kurty v Karlíně, kde se se svou družinou nakvartýroval, vyšachoval staré vedení a pozemky za desítky milionů pak změnily majitele, skončily jako antuková poušť. Jeho blízcí skončili ve vězení, on sám hraje roli věčného svědka, který všechno vysvětluje větou „já jsem jen advokát s třiadvacetiletou praxí“.

K tomu se váže i jeho podnikatelská minulost v projektech, kde se k němu přimkl exministr, a také společnost s kmenovými buňkami, která se ocitla pod palbou kritiků kvůli fundraisingu od lidí s těžkými diagnózami. Rajchl tehdy seděl v dozorčí radě a vedle Havlíčka spojoval své jméno s tímto „bizarním experimentem s loterií bez výherního políčka a především s penězi“.

V politice i mimo ni tak vytváří dojem muže, který rád kombinuje příjemné s pochybným — pěkné boty, rychlá auta a kulisy kauz, u kterých občas zůstává otázka, zda jde o dílo umění, nebo jen o pečlivě upravenou koláž podezřelých intrik. Jindra zároveň nevynechá příležitost, aby někomu alespoň chvíli nevyhrožoval trestním oznámením. Je také poměrně pravděpodobné, že tento řádně ozdrojovaný medailonek se stane další záminkou pro jeho rozhořčené prskání na policisty na služebně.

Makakové oceňují jeho schopnost přehlušit debatní pódia i vlastní marketingovou strategii — občas i hlasitěji, než je zdrávo.

Jindra je zakladatelem a šéfem politického projektu PRO (Právo, Respekt, Odbornost), který ovšem někdy vypadá spíš jako projekt „PROti všemu“ — alespoň pokud vás baví být PROti establishmentu, PROti Bruselu, PROti skutečné politické změně a občas si přihřát polívčičku na šíření ruské PROpagandy.

S tím, jak demonstrace řídnou rychleji než zásoby kondomů na natáčení Rajchlova domácího blockbusteru, přesunula se většina jeho fanoušků na sociální sítě. Zde se samozřejmě potvrdilo, že Jindra je digitální superstar: pod každým jeho statusem přistane během pár minut víc palců a dojatých komentářů než pod fotkou Lady Gaga ve chvíli, kdy jí z výstřihu vyrazí na svobodu koza. Současně to elegantně vyřešilo i záhadu prázdných náměstí. Většina jeho příznivců to má na demonstrace z Indie zatraceně daleko, takže zůstávají u online podpory. Protože lajky. A lajky, jak známo, řídí planetu s větší jistotou než jakákoliv vláda.

Makačí kvality? Fabulující křikloun

Jindřich Rajchl je fenomén, který se snad dostal do parlamentu hlavně proto, že hlučí nejvíc a nejrychleji. Je to typ makaka, který:

  • umí udělat show z obyčejné konverzace,
  • přivést dav tam, kde měl spíš zaznít dialog,
  • a občas být v centru pozornosti tak intenzivně, že zastiňuje i vlastní program.

Je to člověk, který dokáže rozpoutat veřejnou diskuzi i bez jasného cíle — a Makak Roku to miluje.