web statisticsvisitor activity tracker

Bývalá reportérka TV Nova, která po covidu objevila, že bulvár lze dělat i bez televize – stačí telefon a živé vysílání. Šířila lži o „umírajících po očkování“ v pečovatelském domě i o likvidačních plánech vlády a za šíření poplašných zpráv dostala podmínku a povinnost odškodnit domov seniorů. Pomatená osoba, která si spletla investigativu s panikou.

Jana Peterková: živoucí důkaz, že bulvár přežije i bez televize – stačí telefon a panika

Jana Peterková je bývalá reportérka TV Nova, která po odchodu z televize objevila nový svět: svět livestreamů, alternativních médií a dramatických výkřiků, které mají atmosféru apokalyptického varování, ale obsah řetězového e-mailu z roku 2003.

Během pandemie covidu se stala jednou z hlavních tváří českého dezinfo-prostoru. Stačil telefon, trocha hysterie a absolutní jistota, že „oni vám lžou“ – a rázem tu byla „občanská investigativa“, která měla k investigativě asi tak blízko jako astrologie k meteorologii.

Pečovatelský dům: nejhorší fake, který neuměla udržet ani při výslechu

Peterková se do dějin covidu zapsala především šířením lži o tom, že v domově pro seniory v Měšicích údajně „umírají po očkování“. Historka byla děsivá, sugestivní a – naprosto vymyšlená.

Policie i vedení domova vše vyvrátili, Peterková skončila u soudu a dostala podmínku a povinnost finančně odškodnit domov seniorů.

To však její sebevědomí nijak neoslabilo. Naopak. Jana Peterková začala vystupovat jako mučednice „za pravdu“, kterou prý systém umlčuje.

Live přenosy: když panika potká selfie kameru

Její vysílání na Facebooku a dalších platformách měla ingredience amatérského hororu:

  • zničený zvuk,
  • neostrý obraz,
  • dramatické pauzy,
  • a obsah, který by neprošel ani u Blesku v roce 1998.

Peterková často šířila konspirační teorie o „likvidačních plánech vlády“, o armádě, která má obklíčit města, o „očkovacím genocidu“, a o tom, že všechno ví díky kontaktům, které existují převážně v jejích představách.

Její styl připomíná někoho, kdo našel starou tiskárnu na poplašné zprávy a rozhodl se ji pustit naplno.

Pomatená investigativkyně vlastní fantazie

Peterková si spletla roli reportérky s rolí varovatelky před koncem světa. Tam, kde dříve pracovala s ověřenými informacemi, nyní pracovala s dojmy, domněnkami a „hlasy z terénu“, které by se často daly shrnout jako: „někdo mi něco říkal a já to řeknu dramaticky“.

V jejím podání se investigace změnila na panický monolog, kde se realita objevovala jen omylem.

Jana Peterková je pojízdný megafon alternativní reality, v němž se fyzika řídí morálním kompasem Facebooku a pravda se mění podle toho, kdo ji sdílí s capslockem. V jednom týdnu je národem umlčovaná hrdinka, v dalším týdnu investigativní lev v obýváku mezi sušákem na prádlo a kávovarem, odkud s neochvějnou jistotou odhaluje světová spiknutí s rozpočtem tří lajků a jedné vypůjčené spekulace. Je to alchymistka informací: cokoliv vezme do ruky, promění ve zlato pro své publikum – ať už to bylo původně bláto, hoax nebo jen obyčejné ticho, které potřebovalo být vyplněno něčím hlasitým. Pokud chceš, upravím to ještě ostřeji, jemněji, nebo víc „makačím“ stylem.

Makačí kvality? Zcela panikózní

  • schopnost udělat paniku z jakékoliv zprávy,
  • livestreamy, které se řídí zákony hysterie, ne žurnalistiky,
  • absolutní neschopnost ověřovat informace,
  • status mučednice, o který se sama přičinila.

Jana Peterková je makak roku v kategorii „panická reportérka“. Ukázala, že bulvár nemusí mít štáb, studio ani dramaturga — stačí telefon, špetka strachu a žádná zodpovědnost.

Za dobu působení na dezinformační scéně stihla mimo jiného: 

  • prokázat, že Česká republika je majetkem společnosti HP,
  • rozkrýt úkol Billa Gatese v rámci NWO,
  • napsat na počítači značky HP dopis Donaldu Trumpovi a odeslat ho ve Windows přes Outlook Billa Gatese,
  • domluvit se s Donaldem Trumpem na setkání,
  • nesetkat se s Donaldem Trumpem,
  • pohádat se se Zítkem,
  • zase se spojit se Zítkem,
  • spojit se s kdejakým dalším makakem jen proto, aby se s ním mohla pohádat,
  • nespojit se s Kajínkem, protože by ji zabil dřív, než by se s ním stihla pohádat,
  • olíznout kliku na Bulovce, kterou si doma odšroubovala a přinesla před špitál, čímž „dokázala“ neexistenci covidu.

Zdroje