web statisticsvisitor activity tracker

Jan Čížek, člověk, který dokáže z běžné debaty o počasí udělat třídílný seriál plný „já to říkal“. Jeho super schopností je proměnit každý drobný detail v osobní křivdu, pečlivě ji rozmáznout a pak se upřímně divit, proč je nominovaný na Makaka roku místo na Nobelovu cenu za dramatičnost.

Jan Čížek: muž, který se živí vlastní ukřivděností

Pokud existuje politika založená na pocitu věčné nespravedlnosti, Jan Čížek je jejím vrchním dramaturgem. Čižíkův styl veřejného vystupování by se dal shrnout jako nekonečný monolog o tom, kdo mu kdy ublížil, kdo ho špatně pochopil a kdo záměrně ignoruje jeho „varování“ před civilizačním kolapsem, který se údajně skrývá za úplně vším – od inflace po špatně upečené housky.

Čížek je člověk, který dokáže obyčejné téma přetavit do celovečerního dramatu. Ať jde o dopravu, uprchlíky, média nebo radnici, vždy je tam společný jmenovatel: on proti všem. Jeho posedlost veřejnými spory je tak vytrvalá, že by z jeho postů šlo sestavit tematický podcast „Čížkova kronika křivd“.

Požárník kauz, který nejdřív polije benzínem

Navenek vystupuje jako člověk, který odhaluje problémy. Problém je, že dost často tyhle problémy vzniknou až poté, co na ně upozorní. Vytváření kauz je jeho specialita: nejdřív nafoukne „zásadní problém“, pak se postaví do role obránce národa, a nakonec se diví, že se mu lidé smějí.

  • Vždycky varoval: Čížkův oblíbený žánr – on dopředu věděl, jak to dopadne.
  • Všichni jsou proti němu: včetně médií, politiků, sousedů, psů i počasí.
  • Kauzy na pokračování: rád se neustále připomíná jako „ten, co upozorňoval“.

Jeho komunikace je postavená na permanentní mobilizaci strachu a představě, že běžné situace jsou útokem na zdravý rozum. Nejde o analýzu – jde o performance.

Vždy připravený na kameru (i když realita připravená není)

Jan Čížek je typ politika, který má vždy připravený výstup do médií – otázkou je, zda média mají připravený žaludek. Jeho projevy často působí jako improvizované přednášky nasáklé panikou, prognózami a pocitem osobní křivdy, které by se daly vysílat pod značkou „Čížek & Syn: rodinná výroba hysterie od roku 2010“.

Každé jeho vystoupení je ukázka stylu „všichni mi ubližují, ale já to řeknu nahlas“, což je přístup, který by možná fungoval u špatně hodnoceného influencera, ale u politika vyvolává spíš pocit, že sledujete amatérskou lekci dramatického herectví.

Pro Makaka roku? Jako dělaný.

Jan Čížek je typ kandidáta, který zapadá do Makačí síně slávy dokonale:

  • pocit křivdy jako hlavní program,
  • dramatičnost na úrovni divadla jednoho herce,
  • stálá potřeba být středem pozornosti,
  • a tendence mluvit o všem tak, jako by právě probíhala geopolitická apokalypsa.

Pokud hledáme někoho, kdo dokáže obyčejnou debatu proměnit ve válečný film a sebe vykreslit jako posledního spravedlivého, Jan Čížek je absolutní volba. Makak roku? Minimálně čestný předseda dramaturgické sekce.

Zdroje